Expozice archeologie

Expozice „Archeologie na hradě Helfštýn“ odhaluje dosud skrytá tajemství dávné historie jednoho z největších pevnostních komplexů.

Archeologická expozice je nainstalovaná v prostoru původní poděbradské bašty z druhé poloviny 15. století. Bašta byla koncem 15. století za Viléma z Pernštejna přestavěna na černou kuchyni, propojenou prampouchem s východním křídlem paláce. Při vrcholně renesanční přestavbě, za Jana Bohatého z Pernštejna, byla kuchyně rozšířena a předsunuta před parkánovou hradbu, jejíž průběh je v podlaze v rámci expozice prezentován. Poslední výrazné úpravy probíhaly za Bruntálských z Vrbna v 17. století. V té době byl prostor nadstavěn obytným patrem s ubytováním pro služebnictvo.

V expozici zhlédnete pozůstatky historické černé kuchyně – výlevku a porcovací vanu. Konstrukce topenišť jsou zachovány pod úrovní podlahy, s jejich podobou a funkcí návštěvníky seznámí informační panely. Při rekonstrukcích byly zachovány fragmenty architektonických prvků z různých stavebních etap. Představu o původních rozměrech místnosti získáte při pohledu na průběh parkánové hradby. Dokladem klenební konstrukce, jež nesla centrální komín, jsou náběhy – tzv. trompy, v rozích místnosti.

Prvkem, který potvrzuje původní funkci objektu, je velké podávací okno. Expozice seznamuje s historií hradu Helfštýn, s výzkumy prováděnými přímo v poděbradské baště a s artefakty nalezenými na hradě či v jeho nejbližším okolí. Prezentovány jsou nálezy od 13. do 17. století. Dělení instalací zohledňuje především materiál vystavených předmětů. Zastoupena je gotická, renesanční i barokní keramika. Součástí výběru barokních kachlů je např. unikátní soubor zlomků Wolfa Dietricha Světlíka z Gzesu z roku 1663. Z kovů, které k Helfštýnu neodmyslitelně patří, byly vybrány předměty denní potřeby, nalezené v areálu hradu. Samostatnou část tvoří součásti výbavy koně a jezdce.

Představu o podobě hradu, včetně jeho vnějšího opevnění, v době třicetileté války, umožňuje model bastionu doplněný kresbou, obojí z ateliéru Dalibora Figeľa. Památkou na vír bojů třicetileté války jsou dělové koule a zlomky roztržených dělových hlavní. Ve výklenku před podávacím oknem spočívají tesané kamenické články z dob působení rodů Kravařů a Pernštejnů. Severozápadní stěně dominují tři originální bloky pernštejnské nápisové desky z roku 1480.