Nejvýznamnějším počinem pro získání zájmu o hrad v široké veřejnosti u nás i v zahraničí bylo uspořádání výstavy prací uměleckých kovářů s praktickými ukázkami tvorby v roce 1982. Vznikla tak specializace hradu, která vytvořila podmínky k tomu, že se hrad stal v průběhu 27 let světovým centrem uměleckého kovářství. K posílení tradice Hefaistonu byly postupně rozšiřovány aktivity v tomto oboru a také rekonstrukční práce na některých stavbách byly tímto motivovány.
V roce 1986/7 byla vybudována stálá expozice uměleckého kovářství v suterénu paláce, rozšířená v roce 1999 o expozici historické mincovny s replikami renesančního strojového vybavení. V roce 1988 byla rekonstruována kovárna na třetím nádvoří, kde také vzniklo v roce 1998 Kovářské studio s ateliérem a knihovnou v rekonstruované budově bývalé pekárny. Mezinárodní setkání uměleckých kovářů – Hefaiston byl od roku 1989 rozšířen o Kovářské forum a od roku 1999 o kovářské kurzy probíhající pod vedením prof. A. Habermanna. Navíc zde vznikly významné plastiky, které Alfred Habermann se svými spolupracovníky vytvořil pro Univerzitu Palackého v Olomouci (r. 2002) a plastiku Hefaiston instalovanou v rakouském Grestenu v r. 2004. Po smrti Alfreda Habermanna (28.4.2008) převzali vedení kurzů Ch. Habermann, K. Bureš, J. Gargulák, J. Brixi a P. Tasovský. Hrad Helfštýn průběžně vytváří sbírkový fond z oboru uměleckého kovářství. Exponáty do sbírek získává nákupem významných exponátů, demonstracemi při Hefaistonu a tvorbou skulptur na Kovářských fórech. Z významných přírůstků, které Muzeum Komenského zakoupilo jmenujme alespoň skulpturu Prométheus (autor Pavel Krbálek, realizace Pavel Tasovský) z roku 2002 a v roce 2008 Kovaná šachová hra (autor návrhu a realizace Pavel Tasovský) – soubor šachových figur byl zapsán do knihy českých rekordů, jako největší funkční kované šachy.