R.1467 prodal hrad a panství za úctyhodnou sumu 30 000 zlatých uherských Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi Kostkovi z Postupic a Jiříkovi z Landštejna. Kostkové se za husitské revoluce a potom zejména v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny. R.1467 stáli neochvějně na straně krále Jiřího a uherský král Matyáš se pokusil r. 1468 za tažení na Moravu dobýt Helfštýn jako opěrný bod poděbradské strany. Při obléhání byl hrad poškozen, nedochovala se však žádná zmínka o tom, že se Uhrům podařilo Helfštýn obsadit. Zdeněk Kostka padl r.1468 v boji proti Uhrům na severní Moravě a nedlouho nato začal Albrecht Kostka kolísat ve věrnosti králi Jiřímu, až r. 1470 přešel na stranu Matyášovu a stal se důvěrníkem uherského krále. V té době už vlastnil Helfštýn sám, a vzhledem k tomu, že získal r.1470 od Ctibora Tovačovského z Cimburka i panství přerovské a hranické, zřejmě pomýšlel na vybudování většího komplexu statků na Moravě pod Matyášovou ochranou. Ani tento záměr se však neuskutečnil a politické vztahy k uherskému královskému dvoru nakonec přivedly Albrechta Kostku k tomu, že své statky v Pobečví prodal Vilémovi z Pernštejna. Nejprve r. 1474 Helfštýn a r. 1475 i Přerov a Hranice. Pro Helfštýnský hrad nastala nová epocha, v jejímž průběhu byl znovu dalekosáhle přestavěn.