Pernštejnové

Ačkoliv se husitské války a potom znovu války česko-uherské staly nelítostnou konfrontací středověkých opevněných sídel s nároky soudobého válečnictví, neodsoudily hradní pevnosti k bezvýhradnému zániku, ale vynutily si nové nazírání na jejich účel.

Nikdo nyní nepomýšlel na důkladnější opevňování drobných tvrzí nebo nevýhodně položených hradů, neschopných odolávat dělostřelecké palbě a masovým útokům obléhatelů, avšak zámožní feudální pánové neváhali obětovat značné prostředky na přestavby a úpravy menšího počtu vybraných objektů. V neklidné atmosféře sedmdesátých let 15. století se na Moravě zdály pevnosti stále ještě nezbytností a s tímto přesvědčením přistoupil k přestavbě Helfštýna snad hned r.1474 Vilém z Pernštejna. Jeho první stavební plány byly realizovány velmi rychle a už r.1480 dal zasadit do nové (druhé) brány kamenný reliéf s rodovým znakem, hlásající, jak daleko stavba pokročila. Stavělo se však ještě na začátku 16. století a zřetel k vojenskému účelu zatlačoval do pozadí všechny ostatní aspekty. Tento vojenský zřetel diktoval na Helfštýně stejně jako na jiných pozdně gotických hradních přestavbách respekt k několika zásadním požadavkům. Především bylo nutné rozšířit hradní areál a nová předhradí natolik, aby v něm bylo možno umístit důleźité hospodářské objekty i získat prostor pro shromáždění velkého počtu vojska v případě potřeby; za druhé bylo třeba uzpůsobit systém opevnění tak, aby mohl účinně odolávat dělostřelectvu obléhatelů i aby dovoloval využít vlastní dělostřelby. Na Helfštýně byl v poslední čtvrtině 15. století hrad rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí (dokončeno r.1480) a dále o další předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran opevnění starého kravařského hradu. Většina těchto prací byla technicky velmi náročná a svědčí dodnes o dobré úrovni řemeslné práce i o značných nákladech, které musel Vilém z Pernštejna na přestavbu Hefštýna vynaložit. Půdorys hradu dostal s konečnou platností protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články.

Za Viléma z Pernštejna (zemř.1521) se stalo Helfštýnské panství součástí největšího šlechtického majetku na Moravě a v Čechách. Ani Vilém z Pernštejna, ani jeho potomci neměli válečnické ambice a starali se o svá panství především z ekonomického hlediska, avšak po r. 1526, kdy Turci poprvé zaplavili Uhry a hrozili i vpády na Moravu, se Helfštýnu znovu začal přičítat velký vojenský význam. Na hradě byly shromážděny značné zásoby zbraní, vojenské výstroje i munice, které měly sloužit nejen k obraně hradu, ale také k vystrojení pernštejnského kontingentu poddaných při svoláváni zemské hotovosti. Zachovaný inventář hradu z r.1552 zachycuje jen relativně malé množství loveckých zbrani, zato počet zbraní a munice pro válečné potřeby uvádí v nevídané míře a potvrzuje tak domněnku, že helfštýnská zbrojnice sloužila i pro další pernštejnská panství.


Vyhledávání

Kalendář akcí hrad Helfštýn

Ostatní akce

Legenda o panelovém městě 

(15.1.2019 – 15.1.2019)
15.1.2019, 17:00:00 - 15.1.2019, 18:00:00

Přednáška k výstavě 100letá Republika.
Přednáší Mgr. Petr. Sehnálek.
Od 17.00, Korvínský dům

Oheň v domácnosti. 110 let od založení sirkárny v Lipníku nad Bečvou 

(11.10.2018 – 6.1.2019)
11.10.2018, 00:00:00 - 6.1.2019, 23:59:00

Muzeum Komenského v Přerově připravilo ve spolupráci s městem Lipníkem nad Bečvou, Střediskem volného času Lipník nad Bečvou a soukromým sběratelem Michalem Urbáškem při příležitosti 110. výročí založení akciové společnosti Kupecká akciová sirkárna v Lipníku výstavu, která připomene velice zajímavou historii lipenské sirkárny. 

Vernisáž se uskuteční 11. října 2018.
Zámecká galerie Konírna Lipník nad Bečvou, včetně malého výstavního sálu v 1. patře.

Vánoční setkání ornitologů 

(13.12.2018 – 13.12.2018)
13.12.2018, 17:00:00 - 13.12.2018, 21:00:00

Setkání laiků i odborníků, novinky z oboru, posezení.