|
Město Potštát s okolím náleželo k území kolonizovanému až kolem r. 1300. Je pravděpodobné, že na kolonizaci tohoto
území se podíleli místní zemané. R. 1322 se uvádí Záviš z Potštátu, což je také první přímá písemná zpráva o
Potštátu vůbec. Nevíme ovšem, zda se tato zpráva vztahuje k městečku nebo hradu, neboť ekonomické středisko panství
- město - a správní - hrad - zpočátku nesousedily. Spíš však jde o obec, která se stala o půl století později
městečkem.
Hrad stával ostrohu nad vsí Boňkov (nyní část obce Olšovec) při cestě vedoucí ze Slezska k Hranicím a ovládal
ji. Místu se dodnes říká Pustý zámek. Poloha hradu byla velmi výhodná, ze tří stran jej chránily skály a Koutecký
potok a potok Velička, na čtvrté straně příkop a val. Šlo o poměrně malý hrad, jehož areál tvořil přibližně čtverec
o straně 25 m.
Někdy v polovině 14. st. získali potštátské zboží páni z Kunštátu a r.1377 upsal Boček z Kunštátu na hrazeném
městečku Potštátu s tvrzí, na opevnění zvaném Potštát (murata dicta Potstat), což je označení hradu, a na blíže
neurčené řadě okolních vsí věno své manželce Elišce. To je první přímá zpráva o městečku a tvrzy i o hradu Potštátu.
Existence hradu neměla dlouhé trvání. Ještě za Bočka z Kunštátu, pravděpodobně za bojů mezi moravskými markrabaty
Joštem a Prokopem někdy počátkem 15. st., byl za blíže neznámých okolností dobit a rozbořen. Když v r. 1408 prodával
Boček z Kunštátu potštátské panství Tasovi z Prusinovic, uvádí se již pouze hradiště zvané Potštát (hradistie appellatum
Potstat), tj. pustý hrad Potštát. Nový majitel hrad neobnovil, takže zůstal v rozvalinách.
Pro lokalitu, kterou němečtí předváleční usedlíci nazývali v překladu Sudetský či Pustý zámek, se vlivem
omylu hranického vlasteneckého badatele J.H.A. Galaše vžilo chybné a nehistorické jméno Puchart.
|
|
První rovnocenný a prakticky samostatný díl hradu zaujímá místo přechodu ostrožny v úzký skalnatý hřeben. Od
přístupové strany byl oddělen doširoka rozepjatým obloukem valu a příkopu. Rozšíření valu na severu naznačuje místo
vstupu, a proto se před valem nacházel ještě druhý, užší příkop. Hradbou vymezený areál má přibližně tvar
lichoběžníka, do jehož koutů byly vestavěny tři zděné objekty. Největší z nich - dvouprostorový palác, stál na
severozápadě.
Od pokračujícího hřebene byla tato přední část oddělena uměle upravenou rozsedlinou. Asi sto metrů od ní je
skalnatý hřeben přerušen další průrvou vylámanou ve skále. Jde o příkop za nímž jsou na samém konci ostrožny
zbytky zadního dílu hradu. V čele stojí masivní příčná zeď 6,5 m silná s jednoznačným účelem: jako štít kryje za
ní se nacházející dvorek a obytná věž. Z věže se sice zachovala pouze zadní stěna, ale vzhledem k ploše, která byla
k dispozici, mohla mít rozměry přibližně 12 x 10 m. Její obranná hodnota nebyla velká, neboť v přízemí měla dveře
i okna.
Přístup k tomuto zadnímu hradu vedl po trase podél hřebene a přes most do branky jižní části štítové zdi. Podle
vybavení obou dílů lze soudit, že byly zcela samostatné a mohly existovat nezávisle jeden na druhém.
|
